středa 22. září 2010

Informace k úsporným opatřením vlády České republiky






Předminulý týden jsem náhodou na Českém rozhlase 6 (bývalá Svobodná Evropa) vyslechl tuto závažnou informaci:
V diskusi k politice současné Nečasovy vlády vystoupil, pravděpodobně dobře informovaný, posluchač z Prahy a sdělil –
Vláda české republiky nedávno rozhodla na svém zasedání poskytnout Řecké republice půjčku ve výši 26 miliard CZK z devizových rezerv státu, uložených v České národní bance.
Uložila direktivně guvernérovi ČNB tuto vysokou částku převést do Řecka.
Uvedené rozhodnutí se vláda usnesla nesdělit veřejnosti a což je velmi závažné – nenechala je projít schvalovacím řízením v parlamentu, jak je zvykem v demokratickém státě u takto závažných jednání.
Návratnost zapůjčené částky zpět do České republiky je samozřejmě více než nejistá.
Profesionální moderátor diskuse politické redakce na ČRO 6 tento závažný příspěvek vůbec nekomentoval, tj. nesnažil se mu oponovat, vyvrátit jej či potvrdit. Z toho usuzuji, že vzhledem k vlastním zpravodajským možnostem redaktora politických událostí, buď byl informován a nechtěl z obav o své místo tento příspěvek verifikovat anebo ani on nemá relevantní informace.
Já sám jsem po věrohodnosti této informace dále nepátral, protože k tomu nemám dostatečné prostředky, vyjma snad Internet, který nepovažuji za důvěryhodný zdroj informací.
Jsem však nucen učinit následující závěry.
Pokud jde o informaci spolehlivou, nezkreslenou a pravdivou, nikoliv o šíření poplašné zprávy – a to zdůrazňuji -, pak vyplývají logické důsledky:

Jak je známo, dle dalších informací z oficiálních zpráv ČRO 6, Slovenská republika, která je členem měnové unie EU (má EURO!) měla z rozhodnutí komise EU „povinnost“ Řecku v jeho nesnázích pomoci obdobnou finanční půjčkou v rámci solidarity měnové unie EU.
Rozhodla se tak neučinit. Své odmítnutí zdůvodnila tím, že ani Slovensku v jeho tísnivé ekonomické situaci obdobná pomoc ze strany EU nebyla poskytnuta.
Česká republika není členem měnové unie EU (máme CZK, ne EURO!), tudíž se na ni „povinnost či požadavek“ solidarity vůbec nevztahuje a ani evropská komise nemá nejmenší právo ji o takovou pomoc žádat.

Pokud se týká pravdivosti těchto informací znovu zdůrazňuji, že by bylo více než záhodné, aby byly ověřeny a vládnoucí menšina v této zemi je potvrdila, postavila se za ně a vysvětlila je občanům republiky anebo tyto zvěsti vyvrátila jako lživé...

Avšak pokud je výše uváděné skutečností, pak se současná Nečasova vláda dopustila závažného a nevratného kroku, který lze charakterizovat jako porušení základních principů demokracie v České republice a nezodpovědné hazardování s jejími financemi.

Odhlížím zcela od současných protestů českých odborářů, které jsou v této záležitosti naprosto irelevantní.
Upozorňuji však své spoluobčany na to, že vláda připravující závažná úsporná opatření, jež se dotknou nás všech a vyhlašující program národní kolektivní spoluzodpovědnosti za ekonomickou situaci republiky – takovým činem značně riskuje svou věrohodnost.
Celá navazující politika sociálních a ekonomických reforem je odezvou na krizi vyvolanou nezodpovědným jednáním, jak se dozvídáme, například bankovního sektoru v USA a kdovíkde ještě.
Krize je globální a záchranné vesty se rozhazují na všechny strany z potápějícího se plavidla světové ekonomiky – zejména pak těm, kteří jsou za mrhání zodpovědní...
Vládní místa se odvolávají na to, že tímto jednáním bude krize oslabena a posléze zahlazena.
Záchranné vesty tak štědře a hýřivě rozdávané právě těm, kteří z potápějící se lodi unikají jako první – jsou hrazeny z peněz daňových poplatníků, tedy občanů, kterých se nikdo z vládnoucích kruhů neptá, zda s tím souhlasí či nikoliv.
Ponechme však světovou politiku a ekonomiku stranou (což je pochopitelně obtížné až nemoudré).

Doufám, že stále ještě mnoho občanů, i v této republice, je schopno utvářet si vlastní názor na společnou věc (latinsky v opačném sledu: res=věc, publica=společná, veřejná etc., což je prostý a nezkreslený význam slova –republika-).
A doufám, že v republice zatím ještě žijeme...
Zda je demokratickou, o tom rozhodujeme my, občané republiky.
Všichni jsme spoluzodpovědní a nikoliv menšinová vláda, ať už je jakákoliv a ať již jsme si do ní nemoudře promítli všelijaké liché naděje.
Nedopusťme, a o to vás prosím, návrat nové totality imperiálního typu, horší než ty takzvané totality předchozí – především v umění klamat.
Lidé, čtěte – nezblbněte.
Pečlivě važte informace, včetně této výše uváděné. Snažte se ověřovat si je, šiřte informace svým spoluobčanům, pokud je pravděpodobné, že nejsou lživé, žádejte v rámci svých možností vládnoucí menšiny o vysvětlení.
Neupadněte znovu do bezmocné lhostejnosti a bezduché apatie mrtvých – stavu občanské nezpůsobilosti – tak známého v této republice od roku 1948 do roku 1968 a mnoho let potom, po vstupu invazních armád sovětského impéria za husákovského režimu.
Nenechte se manipulovat a masírovat médii vládnoucího konzumerismu, můžete být velmi brzy hluboce zklamáni slepou důvěrou v něj.
Snažte se myslet samostatně, pokud nehodláte svou osobní svéprávnost odevzdat opět do cizích rukou.

...sním či bdím, toť otázka:
http://denikreferendum.cz/clanek/5863-manifest-radikalniho-liberalismu 

www.denikreferendum.cz
Jan Štern, Jiří Pehe dnes v Deníku Referendum zveřejňují svůj Manifest radikálního liberalismu: kritiku současné české politiky a vizi, jak ji změnit.